Řeka v proudu času

Dnes žijeme jakoby na houpačce, na houpačce burzovní, ekonomické, klimatické, politické, u plynoucí řeky cítíme tep času, čas, který je delší než naše momentální starosti. Řeka Ohře je naše nejmíň známá řeka, krajina mezi Doupovskými horami a Krušnými horami není příliš zobrazována v našem umění. A tak se vypravme na cestu po této řece a pozorujme její proměny v různých ročních obdobích. Od lokte řeky, kde se tyčí středověký hrad Loket se starým městem, přes Kadaň, starodávné vesnice a mlýny, Nechranickou přehradu, Libochovice až do Litoměřic, kde se řeka vlévá do Labe. Uvidíme divokou krajinu, skalní útvary, lužní lesy i krajinu kolem elektrárny Tušimice a znehodnocenou půdu. Zažili jsme ničivé povodně a geolog Václav Cílek říká, že voda se nám přihlašuje tak, jako zlobivé dítě a úkolem nové doby bude najít nový, přátelský a vyvážený vztah k vodě.